Letkovský (skoro)1/2maraton

...abych si letos splnil účast na nějakém delším fáborkáči (na nějakou pražskou masovku jsem se nestačil pro naplnění kapacity přihlásit - což nakonec se ukázalo jako dobře, viz dále, a podzimní akce se kříží s orienťákama v oblasti), tak se mi zalíbila informace, že se v místních lesích plzeňksých (můj trvalý pobyt) bude konat první ročník trailových běhů na delších distancích PilsenTrail. Že se tedy přihlásím jsem se ale musel rozhodnout až tak někdy dva tři týdny před termínem, neboť letošní zimní tréninková příprava mi pořádně začala až poslední dubnový týden (když nepočítám asi dvoutýdenní pokus o začátek tréninkové sezóny někdy v půlce únoru), neboť tolik kašlíčku a rýmičky v podstatně od začátku prosince do půlky dubna jsem ještě nezažil. No jo no, ten náš bacilonosič dětských bacilů ze školky nás doma všechny poněkud položil a rozložil a naboural veškeré trénonkové plány.
No nic, když jsem úspěšně koncem dubna začal pobíhat a někdy v půlce května jsem se necítil až tak hrozně, tak jsem se přihlásil, byť tedy rovnou se přiznávám, že na nejkratší trať, kterou tam pořadatelé nazývali tratí pro širokou veřejnost. Ale což, hrdost stranou a člověk se musí hlásit tak, jak se cítí.

No, pak tedy čas pokročil, něco dále jsem naběhal (a nutno říci, že až s podivem jsem po měsíci na svých trénoninkových trasách dosahoval ne-li stejných, tak i lepších až nejlepších časů, co v minulých sezónách), tak jsem si říkal, ž eby to mohlo jít. A nastal onen den, sobota 30.5. Původně jsme něli vymyšleno, že celá rodinka si uděláme výlet k penzionu Pohoda, kde ratolsti se budou prolejzat na atrakcích u penzionu, zatímco já v potu tváře budu makat. Nicméně rosničkáři, i když dopředu hlásili, že by mělo být přijatelně, tak si to asi na poslední chvíli rozmysleli a jen co jsme se sbalili a vyrazili, tak začalo pršet. No tak jsem zbytek rodiny vysadil u prarodičů, ať si je taky užijou a vyrazil nakonec sám do Letkova. Po příjezdu na místo už docela obstojně pršelo, tak jsem si vystál krátkou frontu na číslo, kdy v mezičase jsem stačil pomoci pořadatelům vztyčit reklamní nafukovací oblouk, no a pak jsem šel zalézt do auta, kde jsem se dopřevlékl a hlavně protáhl, neboť ještě asi čtvrthoďku před startem to bušilo do kapoty tak, až jsem si říkal, co tu vlastně pohledávám. No nicméně se nebe nad pořadateli a hlavně závodníky smilovalo, že asi necelých 10 minut před startem se vypršelo, takže jsme mohli všichni vylízt ze svých úkrytů a odebrat se na startovní čáru, kde jsme si vynulovali SIčka (ano - běželo se na SIčka orienťácká - docela supr věc, přec jen objednávat nějakou profi časomíru by nemělo cenu a takto se na občerstvovačkách a v cíli razilo, čili mezičasy a přesný cílový čas byl) a čekali na výstřel, který svým slovem START provedl jeden z našich bývalých velmi úspěšných OB reprošů Tomáš Prokeš.

K samotnému závodu - jak možno se dočíst na stránkách závodů, tak byly tratě hlavní 44km, pak střední 33 a pak pro slabochy (včetně mne:) půlmaratónská (jak se později potvrdilo, že asi tak dlouhá nebyla). Původně avizovaná "dětská" 8kilometrová nebyla obsazena. Na startu se sešlo něco k 100ce závodníků, kdy pole bylo směsicí přes různé profíky (pozdější vítěz 44ky - profi ultra trailista Tomáš Bystrouš Bystřický - který jsem kvitoval s povděkem, že se naposlední chvíli přehlásil z nejkratší kategorie na nejdelší), přes orienťáky (v Plzni běhající) po různé hobíky a nadšence. V 10:00 bylo odstartováno a celé pole se vydalo mírně dolů nakloněnou silničkou vstříc dobrodružství. Již od startu nastoupil Bystrouš, za ním v závěsu Mlátil z VPM a poté já s jedním na střední 33km trati a pak ostatní, ale o tom již moc nevím. Tak první tři kiláky byli ti první dva ještě na dohled, ale pak se již začli vzdalovat a poté, co se cesta začala různě klikatit a zatáčet, tak se nám ztratili. Já jsem uznal, že tempo mé a toho na 33km je obdobné, tak jsme běželi spolu. Ale abych tedy popsal průběh závodu, tak na začátku chvilku po Letkově, než jsme zaběhli do přírody, nejprve k nějakému náhonu vody, pak hezky do lesa, nahoru dolů, prostě přírodní kros jak má být. Po chvíli jsme doběhli i pro mne známou cestu uprostřed OB mapy Pytel, kde sem tam dobíhám své dlouhé běhy, i když v dnešní den to bylo naopak do kopce, takže pro mne cesta známá. Avšak jak jsem již naznačil, tak po cca 5ti kilometrech přišla problematická pasáž spočívající ve výběhu na vrch Na Pohodnici, odtud přes Jandovu sklálu dál. Tady se sluší říci něco o značení - celá trasa byla vyznačena nasprejovanýma šipkama ponejvíce na zemi. Avšak díky buřině v předchozí noci a ránu, tak ne všechny byly čitelné. No a musím se jako orienťák (i když tedy ne plzeňský) přiznat, že jsem drobet zakufřil. Přec jen, měl jsem si tu mapu raději vzít. No zkrátka, Na pohodnici jsem poněkud odbočku přehlédl a přeběhl, čímž jsem is vrch oběhl navíc a tím se napojil na trať v protisměru. A protože hrdost mi nedovolila si to zkrátit, tak jsme se vydali s 33km kolegou kus nazpět. Když se nám i poté šipky ztratily a viděli jsme, že tříčlenná skupinka za námi asi taky zakufřila a valí si to rovnou, tak jsme to otočili a pádili za nimi. To jsme se hezkým krosem přes další nižší vrcholky dostali na seběh k podběhu dálnice D5, kde tedy jsem nečekal a té skupince jsme s kolegou 33km se opět začali vzdalovat. Ani nemusím říkat, že po vedoucí dvojici (Bystrou + Mlátil) ani vidu, ani slechu. Cesta z kopce utíkala pěkně, pod dálnicí (cca 8km) byla první občerstvovačka, kde jsem do sebe hodil drobet ionťáku, orazil kontrolu a jel dál. Pak následoval nekolikakilometrové táhlé mírné stoupání na vrch Čilina (byť ne daleko od bydliště, ale v tomto polesí jsem nidky nebyl - kdo by taky něco pohledávl v lese za dálnicí). Vrch byl cca na 11km, kdy ke konci již kolega se drobet vzdaloval a po dalším kilometru se naše cesty rozdělily - já se začal vracet na stejnou cestu zpět a on pokračoval dál. A tím tedy, že od občerstvovačky jsme stoupali, tak další tři kiláky byly dolů, takž to pěkně svištělo. nuto říci, že mi to i utíkalo... Po chvíli jsem se napojil na cestu, co jsem běžel nahoru a tím pádem jsem začal potkávat několik závodníků, kteří teprve stoupali nahoru, tak jsme prohodili pár úsměvů a pozdravů. Za chvíli jsem byl na občerstvovačce, opět drobet ionťáku a bíp (jak říká náš mladík na ražení kontroly) - cca něco přes 15km. A pak se jen vyškrábat zpět nahoru na kopec, aby poslední cca 2 kilometry byly jen z kopce v lese, kde jsem to tedy díky nějakým delším běhům znal. Pravda, utíkalo to nějakými 3:45 min/km pěkně. No a pak jen obkroužit Letkovský rybník a orazit cíl.

A následné dojmy - těžko říct, ale po doběhu jsem si říkal, že jsem možná mohl zkusit tu 33ku. Ale zas na druhou jsem si říkal, takto jsem aspoň mohl celý ten den obstojně chodit a i následný nedělní proběh byl více než dústojným. Takže druhý  cíli pak dorazil přesně 6 minut za mnou, takže rezervy tam byly. Jak je vidět z Garmina (ale již z měření pořadatelem), tak celá trať měla jen něco kolem 19,5km, takže příjemné proběhnutí. Jak zaznělo, tak nakonec jsme na trati ani nemokli (ebo mi to nepřišlo), takže pohoda, teplota tak skoro akorát (i když já teplomil by mi nevadilo drobet více Fahrenheitů). V cíli na zahřátí bylo drobet bramboračky a neboť vyhlášení bylo plánované až za další tři hodiny, tak jsem se sebral a jel dom, vyzvednul drobotinu, dal si stravu sportovce sekanou :) a všichni jsme se vrátlili na místo, kde mezitím se vrátili a průběžně vraceli do cíle z nejdelší tratě. No a po vyhlášku, kde jsem uzmul pěkný Hannah baťoh, dále pak poukázku do Hannahu a poukázku na masáž, jsme vyrazili s dětmi do cukrárny, abychom oslavili ten blížící se den dětí (a já doplnil kalórie).

A k samotnému závodu a oranizaci - nezbývá, než poděkovat za uspořádání takovéhoto typu závodu. Prvada, byl to první ročník, takže i jak zaznělo před vyhláškem z úst hlavního organizátora - ředitele, stavitele, značkovače a co já vím, co vše za funkce měl, Hasáka, že pro příště má několik ponaučení - zejména pro značení tratí a tak. Ale bylo to pěkné, škoda, o pár desítek lidí by se tam zcela jistě mohla účast navýšit. K zamyšlení, jestli tu avizovanou 8km dětskou trať neprohlásit jako otevřenou pro příchozí z okruhu právě té širší veřejnosti, hned by bylo o pár lidí více, si myslím. No, tak třeba možní za rok překonat "můj rekord" :) a nebo toho tam naběhat více.

Odkazy :

stránky závodu http://pilsentrail.cz/ - jsou výsledky, fotky
moje GPS https://connect.garmin.com/modern/activity/788779750

pili